O Petře

Lidem naslouchám, lidí se ptám, lidi se snažím podporovat... od roku 1999. Dlouhá léta jsem jim naslouchala především coby redaktorka, moderátorka, autorka humanitárních projektů, šéfka vzdělávací/zdravotnické pomoci a v posledních 16 letech i coby maminka a manželka.

Jedenáct let jsem byla redaktorkou zahraniční redakce Radiožurnálu, působila v ČRo Dvojka a v dětském vysílání ČRo Rádia Junior. Jsem autorkou 3 charitativních CD pro děti. Spolupracovala jsem s UNICEF, s ADRA, a 3 roky jsem vedla zdravotnický a vzdělávací projekt v Indonésii (DORRA - Doctors for Africa/Asia). Jsem stále editorkou a redaktorkou Pravého domácího časopisu.

A velmi ráda jsem tu právě pro Vás coby KOUČKA a TERAPEUTKA!

Trošku více mě poznáte ttřeba v podcastu o koučování: 

https://bytkoucem.cz/podcast-4-petra-lazakova/


O čem jsem přesvědčená?

O tom, že každý je JEDINEČNÝ - že každý je specialistou pro svou JEDINEČNOU CESTU - a že "jedinec zmůže dost..." :)

Co bych si přála?

Abyste došli tam, kam opravdu chcete - aby vám na té cestě bylo dobře - a abyste nejprve viděli a pak také mohli využít vše, co v sobě máte...

Vzdělání

Certifikovaná koučka ACC (Associate Certified Coach) - vyškolená metodikou Results Emotions (RE). Členka největší profesionální organizace koučů ICF (International Coach Federation), odborná poradkyně koučovacího programu RE pro neziskové organizace (Růžová mašinka), koučka a metodička v rámci programu D.O.M.A organizace MILA (www.mila.je).

NLP Practitioner - certifikovaná koučka Neuro-lingvistického programování.

Cognitive Behavioral Therapy Practitioner - certifikace (The Academy of Modern Applied Psychology + Priority Academy, UK).

Family Trauma Practitioner - certifikace (Arizona Trauma Institute, USA).

EFT/TFT Tapping Practitioner - certifikovaná koučka Emotional Freedom Technique (Priority Academy, UK).

Group Life Coach Practitoner - certifikovaná koučka Koučinku pro skupiny a týmy (Prioriy Academy, UK).

Studium: Fakulta sociálních studií - Mezinárodní vztahy a Západoevropská studia (bakalářské a magisterské studium), University of Bath - School of Management (půlroční doplňující studium v magisterském cyklu)

PROČ jsem se stala koučkou?

Každá ZMĚNA je trvalejší, když máte své silné PROČ. To moje "proč" je jednoduché. Naplňuje mě, když lidé díky koučinku nebo terapii zjistí, CO je skutečně TÍŽÍ, CO vlastně CHTĚJÍ, JAK k tomu mohou DOJÍT, a že jsou vlastně mnohem silnější, schopnější a SVOBODNĚJŠÍ, než si mysleli. A kdy mě to došlo?

Poprvé mě to napadlo, když jsem seděla s jednou milou dámou v rozhlasovém studiu. Její fotku bohužel nemám, ale jasně si vzpomínám, že měla velký strach. Třásly se jí ruce i hlas. Chápala jsem jí... z mikrofonu mám i po těch letech také stále respekt. Začali jsme si povídat, jen tak, nezávazně. Paní se uvolnila. Když se rozsvítila červená, nenuceně odpovídala na moje otázky. Po vysílání mě podávala ruku. Už měla pevný stisk, klidný hlas a zářící oči. "Nikdy bych netušila, že to dám, Petro! Děkuju! Bylo mi moc příjemně!" Tehdy jsem si uvědomila, jak úžasné je vidět člověka, který se zbaví starých přesvědčení, svazujících pout... když si začne věřit... když ROZKVETE...

Podruhé mě to napadlo, když za mikrofonem stály děti. Natáčely se mnou "pomáhací" CD pro děti v Africe, Sýrii a v Indonésii. Hlásek měly přiškrcený, tichý, neustále se kontrolovaly. Sedla jsem si k nim a v klidu jsem s nimi texty četla. Opakovaly po mě, zvyšovaly hlas, nakonec se i smály nahlas a najednou to tam bylo! V jejich hlasech jsem znovu slyšela dětskou radost, hravost a energii. Přesně to, co my dospělí v sobě někdy tak složitě hledáme. "Tý jo teto, já fakt budu na cédéčku!!" Měla jsem ohromnou radost, že jsem byla s dětmi, když pochopily velmi podstatnou věc - že SNY si mohou plnit... když za nimi jdou i přes své obavy...

Potřetí mě to napadlo, když jsem se setkávala s dobrovolníky, kteří jezdili léčit a učit na indonéský ostrov Lombok. Vedla jsem organizaci Doctors for Africa/Asia a mým hlavním úkolem bylo připravit lékaře a zdravotní sestřičky na jejich výjezd, být jim každý den oporou. Mnozí z nich se z Indonésie vraceli posílení, sebevědomější, plní dalších nápadů a energie. Jejich proměny, životní posuny, nové začátky... mě naplňovaly. A velmi milá zpětná vazba od spolupracovníků, kterých si dodnes nesmírně vážím, mě pak už definitivně nakopla... to byla moje CESTA. Stala jsem se koučkou a terapeutkou. A bude mi opravdu velkou ctí podpořit na cestě právě Vás! 

Minulé CESTY nemusí předurčovat ty budoucí!